Jmenuji se Ing. Jiří Indra, pracuji jako revírník státního podniku Lesy České republiky. Kromě lesnické činnosti je náplní mojí práce i výkon práva myslivosti.

Plemeno MOK můj život obohacuje od roku 1999.

První vizslou, kterou jsem měl možnost blíže poznat, byla fena Bona Danúbius. I přes hrubou genetickou vadu chrupu Bona absolvovala všechny typy zkoušek lovecké upotřebitelnosti a stala se vynikajícím loveckým psem. Díky ní jsem v sobě probudil nezištné nadšení pro „čtyřnohé kamarády“ a zažil krásné chvíle, nejen při lovu. S každým, společně prožitým, dnem moje láska k tomuto plemeni rostla a dohromady s touhou,  posunout se zase o krůček dál,  vyvrcholila v rozhodnutí pořídit si druhého „maďara“.

Po pečlivém zvážení jsem se rozhodl oslovit paní Sylvu Lepičovou, majitelku chovatelské stanice „z Panských lesů“. Usmálo se na mě štěstí a v létě roku 2002 můj domov oživila malá Diansa. Již od štěňátka jsem v ní probouzel lovecké vlohy, seznamoval ji s radostmi i strastmi běžného života a postupem času z ní vyrostla exteriérově krásná fena s velkým srdcem, pevnými nervy, která mě doprovází na každém kroku.

Dala základ vzniku chovatelské stanice „z Tišnovských revírů“, ve které jsem v roce 2006 odchoval první vrh maďarských ohařů.

Z tohoto vrhu rozšířila moji smečku Arany z Tišnovských revírů.

V současné době Diansa odchovala ve dvou vrzích 16 štěňat ze dvou různých otců.

Jako chovatel mám zájem na tom, aby se štěňátka dostávaly k lidem, kteří nepodléhají módním trendům a vizslu si kupují především kvůli jejím povahovým a loveckým vlastnostem, lidem, kteří mají zájem se pejskovi věnovat a dál rozvíjet dobré jméno tohoto vynikajícího plemene.    

Mým mottem je: „Chci chovat pouze takové ohaře, u nichž se vynikající lovecké vlastností snoubí s výborným exteriérem, vyrovnanou povahou, pevnými nervy a především bez zdravotních problémů!!“

Ing. Jiří Indra, chovatel